Recenze Petra Lukáše
Zpívání nás baví 1 – Iveta Kateřina I. Poslední
Mírně troufalá recenzička
Do ruky jsem dostal útlou sympaticky nazelenalou brožurku a cédéčko vyvedené ve stejném designu. S radostí jsem začal zkoumat obsah obojího.
Podle mého názoru vybrala autorka vhodnou množinu známých lidových písniček. Nabyl jsem dojmu, že noty mají být jen orientační pomůckou pro učitele, v konečném důsledku je vlastně kantor ani nemusí potřebovat. Každá píseň je hned pod nadpisem opatřena rozmezím odpovídajících stop na CD, což usnadní orientaci. Noty jsou zapsány jednoduše, přehledně a účelně. Najdeme zaznamenanou dynamiku, tempa vzhledem k současnému využití cédéčka není třeba ani uvádět. Poslední list je věnován rytmickému čtení dvou skladbiček. Nebyla by to Iveta Poslední, kdyby se nedopustila legrácky ve formě zatoulaného latinskoamerického tradicionálu mezi české a moravské písničky. Nakonec, proč ne.
Disk se jistě stane neocenitelnou pomůckou v hodinách hudební výchovy. Zvolená koncepce je velmi dobře použitelná – děti uslyší kompletní píseň, pak jednotlivé hlasy a nakonec pouhý doprovod. Písně jsou pěkně a čistě nazpívané autorkou, poslech je příjemný a její pěvecké kvality jsou nesporné. Možná bych se nebránil transponovat například Ej, padá, padá rosička do d moll a nebál bych se ani u běžného školního vzorku dětí hornímu tónu d2. Vzhledem k tomu, jak jsou běžné školy většinou „vybaveny“ personálně i materiálně (netvrdím, že neexistují výjimky), jsem přesvědčen o tom, že toto je jedna z cest, jak pomoci najít dětem cestu k lidové písničce a ke zpěvu.
Měl jsem příležitost vyzkoušet si práci se Zpíváním nás baví 1 na prvním stupni u běžných tříd i u sborových dětí. Děti práce bavila a vše běželo jako na drátkách. Měl jsem volné ruce třeba k vymýšlení tanečku nebo rytmického doprovodu a děcka se mohla krásně opičit. Protože se za mne jednou suplovalo, nabídl jsem možnost vyzkoušet si cédéčko a noty kolegyni, která Hv neučí. Hodina také proběhla bez větších potíží. Autorka nabízí učiteli bohaté možnosti, jak písničku uchopit, a hlavně jim pro toto poskytuje dostatečné zázemí – záleží tedy jen na jeho kreativitě a chuti s dětmi muzicírovat. Nezbývá tedy, než Ivetě Poslední poděkovat za realizaci výborného nápadu a těšit se, že tento díl není poslední.
Petr Lukáš, ZŠ a MŠ Loučná nad Desnou